Desátého prosince uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy švédský král Gustav Adolf VI. předal profesoru Jaroslavu Heyrovskému Nobelovu cenu za chemii. Tomuto výročí se obsáhle věnují ji listopadové Chemické listy. Článek Prof. RNDr. Roberta Kalvody, DrSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přibližuje nejen významného českého vědce, ale přináší mnoho zajímavého i o polarografii a jejím rozšíření ve světě. Více zde...

Velmi zajímavý článek se objevil v zářijovém čísle Chemických listů. Profesor Tomáš Komprda z Ústavu technologie potravin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se v něm zabývá srovnaním kvality biopotravin a potravin produkovaných běžným způsobem. Bezesporu jde o aktuální téma, které by mohlo zajímat i nejednoho středoškoláka. Více zde...

V úvodníku srpnových Chemických listů (2009) se bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes zamýšlí nad některými politicko-právními aspekty využívání GMO (geneticky modifikovaných organismů) v EU. Určitě stojí za přečtení. Více zde...

Pomáhají nám, provázejí nás již mnoho let, užíváme je. Tak jsme si na ně zvykli, že si ani nepřipouštíme možná rizika plynoucí z jejich uvolňování do životního prostředí. Mluvím o léčivech. Víte například, že v roce 2007 se jen na území ČR prodalo 140 tun ibuprofenu a 73 tun paracetamolu? Mohou být tyto (a mnohé další) látky při své cestě životním prostředím zdrojem nějakých problémů? Touto problematikou se zabývá článek kolektivu autorů publikovaný v červencových Chemických listech (2009). Více zde...

V poslední době se stále častěji hovoří o využití vodíku k pohonu automobilů. Tenčící se zásoby fosilních paliv a také emise oxidu uhličitého v souvislosti s globální změnou klimatu pro to představují dobrý důvod nejen pro novináře. Je tu však celá řada problémů. Jak vodík vyrábět, jak ho skladovat, jak distribuovat? Pokud vás tyto otázky zajímají, přečtěte si článek Dalibora Vojtěcha z VŠCHT Praha publikovaný v červnových Chemických listech (2009). Více zde...